Velký Lev přichází !

Adobe Photoshop PDF

 Pán Nṛsiṁhadeva se nezjevil jen pro osobní prospěch Prahlāda, ale ve prospěch celé lidské společnosti. Jeho nelítostná podoba může neoddanému připadat příšerná, ale oddanému je Pán vždy příznivě nakloněn, stejně jako ve svých jiných podobách. Podmíněný život v hmotném světě je ve skutečnosti strašný; oddaný se také nebojí ničeho jiného. Strach z hmotné existence vzniká kvůli falešnému egu. Konečným cílem života každé živé bytosti je proto dosáhnout postavení služebníka Pánova služebníka. Strasti živých bytostí v hmotném světě mohou být odstraněny jedině milostí Pána. I když jsou zde takzvaní hmotní ochránci, jako je Pán Brahmā a ostatní polobozi, nebo dokonce i vlastní otec, nechrání-li člověka Nejvyšší Osobnost Božství, jsou bezmocní. Ten, kdo však bezvýhradně přijal útočiště u lotosových nohou Pána, může být před náporem hmotné přírody zachráněn. Každá živá bytost by se proto měla odpoutat od takzvaného hmotného štěstí a za každou cenu přijmout útočiště u Pána. To je poslání lidského života. Nechat se přitahovat smyslovým požitkem je pošetilost. To, zda je člověk oddaným Pána či neoddaným, nezávisí na jeho zrození ve vysoce či nízko postavené rodině. Dokonce ani Pán Brahmā a bohyně štěstí nemohou získat úplnou přízeň Nejvyššího Pána, ale oddanému je taková oddaná služba velice snadno dostupná. Pán udílí svou milost rovnocenně každému, bez ohledu na jeho vysoké či nízké postavení. Prahlāda Mahārāja se stal vznešeným oddaným díky požehnání od Nārady Muniho. Pán vždy chrání oddaného před impersonalisty a voidisty. Je v srdci všech bytostí v podobě Nadduše, aby jim poskytoval ochranu a veškerý prospěch. Proto někdy zabíjí a jindy chrání. Neměli bychom Pána vinit za nějaká nedopatření. To, že v tomto hmotném světě vidíme rozmanité druhy života, je Jeho plán. Každý z nich je z konečného hlediska projevem Jeho milosti.

I když se celý vesmírný projev od Pána neliší, přesto se zároveň hmotný svět liší od duchovního. Jedině milostí Nejvyššího Pána můžeme pochopit, jakým způsobem podivuhodná hmotná příroda jedná. Například Pán Brahmā přišel sice na svět z lotosového květu, který vyrostl z břicha Garbhodakaśāyī Viṣṇua, ale po svém narození nevěděl, co má dělat. Napadli ho dva démoni, Madhu a Kaiṭabha, kteří ukradli védské poznání, ale Pán je zabil a poznání svěřil Pánu Brahmovi. V každém věku se Pán zjevuje mezi polobohy, lidskými bytostmi, zvířaty, světci a vodními živočichy. Všechny tyto inkarnace přicházejí chránit oddané a zabíjet démony, ale toto zabíjení a chránění není výrazem předpojatosti Nejvyššího Pána. Podmíněná duše je neustále přitahována vnější energií, a proto podléhá chtíči a chamtivosti a trpí v podmínkách daných hmotnou přírodou. Pánova bezpříčinná milost vůči Jeho oddanému je jediným prostředkem, jak se vymanit z hmotné existence. Ten, kdo se věnuje oslavování Pánových činností, se nikdy nebojí hmotného světa, zatímco ten, kdo Pána takto oslavovat nedokáže, neustále naříká.

Ti, kdo se zajímají o tiché uctívání Pána v ústraní, mohou sami dosáhnout vysvobození, ale čistého oddaného vždy rmoutí, když vidí ostatní trpět. Nestará se proto o vlastní osvobození a neustále káže oslavováním Pána. Proto se Prahlāda Mahārāja snažil kázáním vysvobodit své spolužáky a nikdy nemlčel. Přestože jsou mlčení, podstupování askeze, studium védské literatury, konání obřadů, život v ústraní, recitování japy a meditace o transcendenci uznávanými prostředky k dosažení vysvobození, věnují se jim neoddaní nebo podvodníci, kteří chtějí žít na úkor druhých. Avšak čistý oddaný, který s takovými podvodnými činnostmi nemá nic společného, může vidět Pána tváří v tvář.

Napsat komentář